Rodina Anny Butové za války ukrývala židovského chlapce Gríšu.

Autorský tým: Eliška Němečková, Veronika Němečková, Jaroslav Němeček

Pedagogické vedení: Mgr. Milan Hanzl
Škola: ZŠ Schulzovy sady Dvůr Králové nad Labem

„My jsme měli telefon doma tady na nábřeží a já jsem tam zavolala a on se mně ozval a brečeli jsme oba. On v Izraeli a já ve Dvoře.”

Anna Butová

Naše prababička Anna Butová se narodila jako Anna Tomíčková svým rodičům Alexandrovi a Marii 13.8.1928 ve vesnici Kněhyňky u města Luck na dnešním území Ukrajiny. Jejich předci odešli na konci 19. století z Čech, do tehdy carského Ruska, za nabídkou pozemků zdarma. Odešlo tehdy několik set rodiny. Založili tam české osady a živili se převážně zemědělstvím. Díky pracovitosti se jim dařilo dobře. 

Zůstávali věrnými Čechy, měli své školy, cvičili v Sokole, hráli ochotnické divadlo. Dobré časy skončily Druhou světovou válkou. Vesnice byly válkou těžce zasaženy, vojsky byl odebírán dobytek i koně. Byli pronásledováni židé z celého okolí. 

Otec Anny jednoho dne přivedl domů židovského chlapce jménem Zvi Goldgamer (zvaného Gríšu) a schoval ho v úkrytu ve stodole. Zde přežil celou válku a po jejím skončení odešel, za finanční podpory rodiny Tomíčkových, do Palestiny (nyní stát Izrael). Rodinna Anny odešla v roce 1947 do ČSR, kde se usadila ve Dvoře Králové nad Labem (Žirecká Podstráň č.p. 24). 

Anna s nimi neodešla, neboť se v roce 1945 seznámila se svým budoucím manželem, tehdy vojákem Rudé armády, Fjodorem Butem. V únoru 1946 se spolu vzali a odstěhovali se do vesnice Morovsk na Ukrajině. Zde se jim postupně narodily 3 děti. Dcery Světlana a Nina a poté syn Vladimír. 

V roce 1962 se celá rodina odstěhovala do Čech za zbytkem Aniny rodiny. Anna Butová začala pracovat v podniku TIBA jako dělnice. Vydržela zde pracovat až do důchodu.

Po roce 1989 vyšel v novinách inzerát, kde hledali rodinu Tomíčkovu, která žila v době války na Volyni. U inzerátu bylo i telefonní číslo. Po zavolání vyšlo najevo, že číslo patří Gríšovi! Pro všechny to bylo velice dojemné. 

Po nějaké době jela Anna na Gríšovo pozvání do Izraele. Probírali společné vzpomínky. Gríša byl velmi vděčný a děkoval za záchranu svého života. Anna a Gríša zůstali spolu ve spojení až do Gríšovy smrti. 

Po válce mu pak finančně pomohla, aby se dostal do Palestiny. V roce 1997 bylo Anně Butové a jejímu tatínkovi Alexandru Tomíčkovi uděleno nejvyšší izraelské vyznamenání „Spravedlivý mezi národy“. V současné době žije Anna v Diakonii ve Dvoře Králové nad Labem a těší se dobré mysli.

Prezentaci studentů a scénář k rozhlasové reportáži najdete zde.

FOTOGALERIE - Rodina Anny Butové za války ukrývala židovského chlapce Gríšu.

a další

Zobrazit zmenšené náhledy VŠECH fotografií